Víte, jak dlouho vydrží člověk bez jídla a bez vody?

Jak dlouho vydrží člověk bez jídla a jak dlouho vydrží člověk bez vody? Základními potřebami lidského těla jsou právě jídlo a voda, které jsou nezbytné pro přežití. Ale co se stane, když nejíte nebo nepijete? Jak dlouho může člověk vydržet bez těchto životně důležitých zdrojů a jak to ovlivní vaše zdraví? V tomto článku se podrobně podíváme na různé fáze hladovění a jaké dopady může mít na tělesné funkce. 

Jak dlouho vydrží člověk bez jídla a vody

Jak dlouho přežije člověk bez jídla a pití? Schopnost člověka vydržet bez jídla a pití závisí na mnoha faktorech jako je věk, fyzická kondice, zdravotní stav. Obecně platí, že člověk vydrží bez jídla déle než bez pití.

Dehydratace nastává relativně rychle, zejména při teplém počasí. Průměrně se uvádí, že člověk může přežít bez pití zhruba 3-5 dní.

Hladovění, doba, po kterou člověk vydrží bez jídla, je delší. To závisí na mnoha faktorech. Tělo získává energii z tukových zásob a tím udržuje důležité životní funkce po delší dobu. Obecně je prokázáno, že průměrný lidský jedinec může přežít bez jídla zhruba 3 týdny. Tento časový rámec se hodně liší v závislosti na individuálních faktorech.

Je důležité si uvědomit, že hladovění nebo nedostatek pití jsou extrémní podmínky a mohou mít vážné a nebezpečné důsledky pro zdraví. Dehydratace a hladovění mohou vést k vážným zdravotním komplikacím a mohou být život ohrožujícími. Pokud máte zájem o půst nebo omezování jídla a pití z jakéhokoli důvodu, je důležité konzultovat s vaším lékařem nebo odborníkem na výživu. 

Krátkodobé hladovění

Co se stane, když nebudu jíst 3 dny? Bez jídla se vaše tělo dostane do stavu, který se nazývá hladovění. Pokud nepřijímáte žádnou potravu, vaše tělo začne využívat uložené zásoby energie, které máte ve formě glykogenu v játrech a svalové tkáni. Tento zdroj energie člověku stačí přibližně na 24-72 hodin, což závisí na individuální fyzické kondici a prováděných aktivitách. Po uplynutí této doby začne tělo těžit z tukových zásob, které se uvolňují z tukových buněk. Ty jsou pak přeměňovány na ketony. Keton je alternativní zdroj energie pro mozek, který nahrazuje glukózu získávanou z jídla.

Pociťované fáze hladovění

Co se děje v těle při hladovění?

• Fáze nalačno: Tělo začíná využívat glykogenové zásoby energie uložené v játrech a svalové tkáni.
• Fáze ketózy: Po vyčerpání glykogenu začíná tělo vytvářet ketony z tukových zásob, které jsou používány jako alternativní zdroj energie pro mozek.
• Fáze šetření: Tělo snižuje svou energetickou spotřebu a snaží se šetřit energii, protože nemá dostatek živin.
• Fáze vyčerpání: Pokud hladovění pokračuje, tělo začíná ztrácet svalovou hmotu a dochází k závažným narušením metabolismu.

Vliv hladovění na tělesné funkce

Hladovění může mít vážné dopady na různé tělesné funkce. Zde jsou některé z hlavních vlivů hladovění na lidské tělo:

• Snížená energetická hladina: Nedostatek živin způsobený hladověním může vést k poklesu energetické hladiny v těle. To se projevuje pocitem únavy, slabosti a sníženou fyzickou výkonností.
• Ztráta svalové hmoty: Dlouhodobé hladovění může způsobit ztrátu svalové hmoty. Tělo od určité chvíle začíná rozkládat svaly, aby z nich získalo potřebnou energii. To má negativní dopad na svalovou funkci a celkovou tělesnou sílu.
• Poruchy metabolismu: Hladovění narušuje normální funkci metabolismu v těle. Mohou se objevit problémy s regulací hormonů, které ovlivňují metabolismus. Nerovnováha hormonů pak má negativní dopad na fungování lidského organismu.
• Snížená imunita: Nedostatek živin způsobený hladověním oslabuje imunitní systém. Vaše tělo to činí náchylnějším k infekcím a nemocem.
• Poruchy trávení: Dlouhodobý nedostatek jídla vede k poruchám trávení. Znamená to hlavně zpomalení trávicího procesu a zhoršení střevního pohybu.
• Duševní dopady: Hladovění má nakonec negativní dopad i na duševní zdraví. Stanete se více podrážděnými, depresivními nebo začnete mít úzkosti.

Krátkodobý zdravý půst

Půst neboli dočasné vynechání jídla na určitou dobu, může mít i některé pozitivní účinky na zdraví a tělesné funkce. Zde jsou některé z potenciálních pozitivních účinků půstu nebo přerušovaného půstu:

• Zlepšení citlivosti na inzulin: Půst může zvýšit citlivost na inzulin, hormon, který reguluje na hladinu cukru v krvi. Může to být prospěšné hlavně pro osoby s inzulínovou rezistencí nebo diabetem 2. typu.
• Podpora ketózy: Půst může vést k produkci ketonů, které jsou alternativní zdroj energie pro tělo. To může zvýšit mozkovou aktivitu či zlepšit fyzickou aktivitu.
• Autofagie: Krátkodobé a řízené hladovění podporuje proces autofagie. Tento proces je automatickou funkcí těla, kdy se opravují buňky a čistí se tělo od poškozených buněk a toxinů.
• Snížení zánětu: Vynechání jídla na krátkou dobu může snížit zánětlivé procesy v těle, což může být prospěšné pro osoby s chronickým zánětem nebo zánětlivými onemocněními.
• Hubnutí: Půst vede ke snížení energetického příjmu a tím i ke snížení tělesné hmotnosti. Nicméně, je důležité si uvědomit, že dlouhodobý půst nebo půst bez dozoru a vedení odborníka má není zdravý.

Je také třeba mít na paměti, že půst není vhodný pro každého. Měl by být prováděn s rozumem a pod dohledem odborníka. Hladovění by nemělo být používáno jako rychlý a nekontrolovaný způsob hubnutí nebo zlepšení zdravotního stavu. 

U lidí s existujícími zdravotními problémy, těhotným ženám, kojícím ženám, dětem, starším osobám nebo lidem s historií poruchy příjmu potravy se půst nedoporučuje vykonávat. Každý člověk je jedinečný, proto je důležité konzultovat půst s lékařem nebo odborníkem na výživu.