KVÍZ Filmové historie: Otázky nejen pro nadšence audiovizuální tvorby

Film je fenomén, který hýbe celým světem. Z média, které původně mělo za účel pouze dokumentovat skutečnost, se za 129 let jeho existence stal průvodce velkými životními událostmi. Film se stal záminkou pro první rande, oslavou vysvědčení nebo únikem od trapné konverzace.

Existují multiplexová kina, velké streamovací portály či online přehrávače. Máme neustálý přístup k nepřebernému množství audiovizuální tvorby celé škály žánrů. Ne vždy však byl film na takové úrovni jako dnes. Ne vždy jsme chodívali do velkolepých kin s popcornem a měli film na dosah ruky.

Jste filmový nadšenec? Víte o historii kinematografie naprosto vše? Jaký film byl první na světě nebo kde bylo první filmové promítání? Otestujte své filmové znalosti napříč celou historií od prvního snímku až po současnost v našem kvízu!

Optické hračky

Optické hračky tu s námi jsou od 17. století. První vlny úžasu se nesly Římem, kde si děti hrály s první laternou magikou, což v překladu znamená magickou lucernu. Hračka fungovala na jednoduchém principu: jednalo se o první přístroj s objektivem. Přes objektiv proudilo světlo, které svítilo přes fólii, a díky tomu byl obraz z folie promítán na stěnu. Jako světelný zdroj postačila zapálená svíčka.

Tato magická lucerna byla prvním zábleskem pro vynález dnešní kamery. Pozorování tohoto jevu bylo zásadní při objevování způsobu, jak promítat obraz. I dnešní kamery fungují na stejném principu – do objektivu fotoaparátu či kamery prostupuje světlo, které může být přirozené (denní) nebo umělé. Uvnitř kamery se nachází snímač, který zachycuje světlo, a na základě dopadu světla snímač zaznamenává obraz.

Další zajímavou hračkou byl bezpochyby fantaskop, který sestrojil Joseph Plateau, belgický profesor experimentální fyziky. Fantaskop byla hračka simulující pohyb. Na drážkovaném kotouči byla v několika sekvencích znázorněna činnost, například plavání. Dítě vzalo kotouč před zrcadlo a točilo s ním. Díky rozkreslení jednotlivých fází pohybu se obraz pohyboval. Tato optická iluze započala hru s pohyblivým obrazem.

Camera obscura

Camera obscura je jedním z posledních krůčků k prvnímu fotoaparátu. Camera obscura byla ve své podstatě tmavá skříňka nebo místnost s malým otvorem na jedné straně. Světlo zvenčí prochází tímto malým otvorem a vytváří převrácený obraz vnějšího světa na protější stěně uvnitř skříňky.

Camera obscura byla mezi přelomovými přístroji vzniku kinematografie, která původně neměla za cíl zaznamenat, promítat či rozpohybovat obraz. Původně šlo o pomůcku pro malíře, kteří chtěli mít před sebou předlohu pro svá díla, aby byli efektivnější a rychlejší. 

Tento fenomén však převzaly především kočovné cirkusy, které využívaly převrácený obraz jako prvek strašidelných vystoupení, jejichž cílem bylo publikum děsit. Promítali podobizny čertů, čarodějnic a jiných nadpřirozených bytostí.

Fascinace pohyblivým obrazem

Dnes sledujeme filmy především kvůli příběhům, které vyprávějí. První filmy ovšem žádný příběh nevyprávěly. Lidé byli fascinováni samotným médiem, byli nadšení především z toho, že vidí pohybující se fotografie. První filmy znázorňovaly běžné denní činnosti, jako věšení prádla či krmení slepic.

První filmový snímek „Polibek,“ jak již název napovídá, zaznamenává polibek a pochází z dílny Thomase Alva Edisona. Edison byl nesmírně fascinován filmem, a to do té míry, že se rozhodl postavit si místnost určenou pouze pro promítání filmů, speciálně navrženou tak, aby v ní mohl točit ty nejkvalitnější snímky. 

Tak se Edisonovi povedlo postavit první filmové studio na světě. Studio mělo dokonce otevřenou střechu, aby do místnosti proudilo co nejvíce přirozeného světla.

Nickelodeony

Dnes chodíme do velkých kin, dáváme si popcorn a na velkém plátně sledujeme průměrně dvouhodinová, a někdy i delší díla. První filmová promítání byla výrazně odlišná. 

Kina byla součástí cirkusů či divadel, zprvu samotná kina ani neexistovala. Lidé navštěvovali filmy, které byly poměrně krátké, a neoddělitelnou součástí sledování bylo pokřikování na filmové postavy, hlasitý jásot a k večerní zábavě nechyběla sklenička alkoholu či doutník. Původní promítání je opravdu diametrálně odlišné od toho, jak ho známe dnes.

Tato éra netrvala příliš dlouho. S rostoucí oblibou filmu začaly postupně vznikat Nickelodeony. Název „odeon“ pochází z řeckého slova pro divadlo a cena lístku byla pouhých 5 centů, což odpovídá nikláku. Do těchto kin se vešlo asi 100 diváků a filmy se zde promítaly průběžně, což zajišťovalo stálý příliv návštěvníků.

KVÍZ: Historie filmu

Jste filmový fanatik? Myslíte si o sobě že o kinematografii víte naprosto všechno a nic Vás nemůže překvapit? Otestujte své znalosti v našem kvízu plném otázek napříč celou historií filmového světa.