Vánoční zvyky a tradice: Proč je dodržujeme a jak na ně?

Vánoční tradice pomáhají vytvářet vánoční atmosféru a navodit tu správnou sváteční náladu. Kromě toho jsou rovněž ve spoustě případů spojeny i s náboženskými a kulturními významy Vánoc. V neposlední řadě se vánoční zvyky a tradice váží i s několika pověrami. Jaké tradice stojí za to udržovat a čemu se naopak během vánočních svátků vyvarovat?

Vánoční zvyky a tradice

Vánoce patří mezi nejradostnější a období roku. Jsou spojeny s bohatou paletou vánočních zvyků a tradic, které naplňují domovy teplým světlem a příjemnou vánoční atmosférou. Každá rodina, každá kultura a každý koutek světa přináší své vlastní jedinečné rituály. Co je typické pro Vánoce?

Vánoční stromeček

V současnosti nejvýraznější vánoční tradice, která již neodmyslitelně patří k Vánocům, je zdobení vánočního stromečku, jenž dodává Vánocům atmosféru a zkrášluje prostor. Jedná se přitom o překvapivě relativně nový zvyk, neboť první vánoční stromeček byl k vidění v Praze v roce 1812 poblíž Stavovského divadla. Do domácností se postupně začal dostávat během 19. století, nicméně až ve 20. století se stal plnohodnotnou součástí Vánoc. Podle tradice je nutné stromeček ozdobit až na Štědrý den a na vrch dát hvězdu. Tradicí je pro spoustu lidí také navštívení adventních trhů nebo rozsvícení vánočního stromu na náměstích.

Koledování

Naopak odvěkým a lidovým zvykem je koledování, jež je nicméně poslední dobou trochu v ústraní, což je ale škoda. Jedná se o zvyk, kdy povětšinou děti a mládež chodí na Štědrý večer od domu k domu a zpívají vánoční koledy, přičemž za odměnu dostávají sladkosti a pamlsky.

Štědrovečerní večeře

Vzhledem k tomu, že Vánoce jsou svátek, kdy se celá rodina sejde u společného stolu, tak pochopitelně mezi vánoční tradice patří i složení hostiny. Hlavními hvězdami jsou ve většině domácností masové pokrmy a ryby – bez kapra nebo řízku si umí představit Vánoce málokdo. Souvisí to ale dosti s tím, že žijeme v době blahobytu, neboť dříve se v tento den za tradiční považovaly polévky a pokrmy z luštěnin.

Jmelí

Hluboce zakořeněné je rovněž spojení vánočních svátků a jmelí. Snítky jmelí se nejčastěji zavěšují pod žárovku na strop nebo na okraj dveří. Podle pověr má muž právo políbit jakoukoliv dívku pod větvemi jmelí. Nejlépe ale uděláte, když jmelí někomu darujete, neboť jen darované větvičky jmelí mohou přinášet štěstí. 

Krájení jablka

Mezi známé vánoční tradice patří také krájení jablka. Jak se krájí jablko na Vánoce? Když se dojí štědrovečerní jídlo, tak české vánoční tradice velí rozkrojit jablko nožem napůl. Pakliže je uvnitř pěticípá hvězda se zdravými semínky, pak příští rok zažije domácnost zdraví a štěstí. 

Naopak jestliže se ukáže, že jádro je červivé nebo má tvar kříže, pak může být nadcházející rok neúspěšný. Je však možné se takovému osudu vyhnout, pokud si vyberete velké a na pohled zdravé jablko.

Lodičky z ořechů

Pouštění lodiček z ořechů patří mezi tradiční vánoční zvyky a tradice. Má své kořeny v některých částech Evropy, zejména ve střední a východní Evropě. Uvnitř poloviny skořápky ořechu je umístěná svíčka. Skořápka je položena do vody v nádobě a svíčka zapálena. Tato tradice by měla prozradit, kdo z přítomných se v následujícím roce vydá do světa. Komu se lodička z původního místa posune daleko, bude v následujícím roce cestovat daleko od domova. Komu zůstane na podobném místě, bude se zdržovat v blízkosti domova.

Házení střevícem

Mezi staročeské vánoční tradice patří také házení střevícem. Tato tradice by měla předpovědět, která dívka se provdá a odejde z rodného domu. Svobodné dívky se postaví zády ke vchodovým dveřím a přes hlavu hodí střevícem. Pokud špička střevíce po dopadu na podlahu míří ke dveřím, dívka se provdá a odejde z domu. Dívka, které střevíc míří do místnosti, by si na ženicha měla ještě rok počkat.

Lití olova

Vánoční lití olova je tradiční zvyk spojený s předpovídáním budoucnosti na Štědrý den. Tato tradice je běžná v některých evropských zemích, včetně Německa, Rakouska, Švýcarska a Nizozemska. Lití olova může být prováděno několika způsoby, ale obecně spočívá v roztavení malého kusu olova a následném vlití do vody, kde ztuhne a vytvoří různé tvary. Interpretace tvarů potom slouží jako základ pro předpovídání budoucích událostí.

Vánoční půlnoční mše

Vánoční půlnoční mše je slavnostní křesťanský bohoslužebný obřad, který se koná v noci z 24. na 25. prosince. Tato mše slouží k oslavě narození Ježíše Krista a je jedním z vrcholných okamžiků vánočních svátků. Mše obvykle začíná kolem půlnoci, symbolicky v okamžiku, kdy podle křesťanské tradice přichází na svět Ježíš Kristus. Slouží se v kostelech a katedrálách, a může se účastnit celá komunita věřících.

Jaká vánoční tradice má přinést hojnost a peníze do domácnosti?

Existují dvě možnosti, jak si přivolat během Vánoc bohatství a hojnost do příštího roku, na něž myslí vánoční tradice a zvyky. Jednou z nich je zvyklost, kdy se do peněženky dává rybí šupina, aby vám pomohla přitáhnout peníze.

Druhá s tradic vychází z náboženských zvyků – konkrétně, když se budete celý Štědrý den postit, tj. dobrovolně nejíst a nepít, tak se vám večer může zjevit zlaté prasátko, které vám zajistí bohatý nový rok.

Co se nesmí na Vánoce? 

Vánoční svátky jsou považovány za slavnostní událost, proto existuje i celá řada věcí, které v tyto dny rozhodně nedělat. Proti duchu Vánoc je kupříkladu hádání se, používání vulgarit či pití velkého množství alkoholu. Stejně tak byste měli vzdát respekt spolusedícím u vánočního stolu a rozhodně se neobléci nevhodně. Co se týče oblečení, tak vhodné rozhodně není černé oblečení.

Dále je dle pověr zakázáno dělat v tento den domácí práce, šít či plést, neboť všechny tyto činnosti mohou přinést do domu smůlu. Ze stejného důvodu by se neměla krájet upečená vánočka před startem svátků. Stejně tak muži by měli během nich zapomenout na lov.